When the Rains Came / Gallery Pekelné sáně, Kroměříž, CZ / 2024 * solo exhibition

 

Pekelné Sáně Gallery, Kroměříž, CZ

12.1.- 28.3 2024

Curator: David Korecký

 

* solo exhibition with Julius Reichel, Sabina Knetlová, Zuzana Pernicová

 

Exhibited works:

When the Rains Came / 2024

Watching window / 2019-2024

Loaded / 2022

Sleepless / 2024

Miss you / 2020

 

S neuvěřitelnou přesností umíme svět věcí a myšlenek třídit, modelovat, fragmentovat, upravit v hladké plochy a prezentovat. Infinitivy v předchozí větě vyjadřují jazykové uchopení stavů, které neprobíhají, popisované jako tzv. syntaktická kondenzace – krácení větných konstrukcí, nahrazení vedlejší věty (např. viděl jsem ho telefonovat místo viděl jsem, jak telefonuje). S pomocí rodu trpného pak vyjadřujeme skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale je jí pouze zasažen (skříň byla zavřena – nezavřela se sama). Vstoupí-li do vyjádření touha po postižení časovosti, použijeme vyčasované sloveso být s příčestím trpným: je dosazen, byla odměněna, hrad bude dobyt, byli jsme odměněni. Pomocí trpného rodu (pasiva) zdůrazňujeme osobu či věc, která zažívá nějaký děj, spíše než to, kdo/co je vykonavatelem děje. Podmětem se tedy stává osoba/věc, které jsou
v dané situaci nejdůležitější, ale svým způsobem postavené do roviny bystandera – přihlížejícího. Příčestí trpné (pasivní participium) slouží ve spojení s pomocným slovesem být k tvoření opisného pasiva (trpného rodu), např. bude zabit.

Instalace Davida Možného uvádějí v pohyb nezměrnou skutečnost v její kondenzované podobě a s věrností k jejímu působení na naše animální smysly. Kancelářské prostory determinující přesné decimetry pracovního prostoru nazývané open space, technicky dokonalá a prolamovaná sada sedaček z letištní haly, sloupky vymezující labyrintický pohyb v otevřeném prostoru vsakující se do podlahy. Podlaha, stěna a okno jsou borders – hranice, které omezují a zároveň chrání před chaosem a vytyčují směr našeho pohybu a jednání, dokud nepřijde zlom, chyba v matrixu, záblesk paměti, absence serotoninu, tušení zločinu na hladké a bezproblémové trajektorii života. Naruší ochranu a zároveň omezení. Lockdown, blackout, heat wave. Infinitiv a trpný rod odosobňuje a tím je k nám
shovívavý, dává možnost nebýt a přežít, pasivní participium. Apokalypsa u Davida Možného má vždy veřejný charakter a východisko.

„A potom, když už zhruba víme, kdo je kdo, nastanou deště… a všechno, co až dosud platilo se změní, otočí, a nic a nikdo už není a nebude jako dřív.“

David Korecký